Jak se zbavit švábů

Švábů se můžete zbavit pomocí postřiků, lepových pastí, dýmovnic, nebo požerových nástrah. Šváb je odolný druh hmyzu, proto je potřeba používat jen opravdu účinné přípravky. V domácím prostředí dosahují lidé nejlepších účinků použitím požerových gelů a lepových pastí.

Lepové pasti na šváby

Nejste-li si přítomností škůdce jistí, je vhodné nastražit lepové pasti na šváby. Ty mají své využití také jako prevence a jsou využívány ke kontrole po provedeném insekticidním zásahu.

I když slouží spíše k monitoringu, odchytová schopnost těchto lapačů není vůbec zanedbatelná. Na jeden lapač švábů můžete chytit velké množství škůdců, v závislosti na vlastnostech konkrétního lapače a na jeho umístění.

Přesto je užití pouze samotných lapačů švábů nedostatečné při vyšším než nízkém zamoření. Pasti na šváby slouží ke zjištění přítomnosti švábů a snižování jejich počtu, nikoli k jejich dokonalé likvidaci.

Pasti na rusy a další švábovité škůdce klademe na zem. Jejich lepová schopnost přetrvává obvykle 14 dní. Abyste zjistili přítomnost škůdce, stačí po položení pasti vyčkat 3 dny.

Nástrahy na šváby a rusy

Kombinují v sobě obvykle potravní návnadu a insekticidní látku. Jsou vhodné do bytů, ale lze je použít podobně jako doplňující přípravek pro hubení i jako prevenci.

Důležité je před jejich nastražením zajistit, aby v okolí nebyly žádné potraviny, které by od nastraženého předmětu odlákaly pozornost hmyzího škůdce. Nástrahy působí obvykle pomaleji než postřik, za to se vůči nim šváb nemůže stát rezistentní.

Na trhu existuje několik druhů nástrah na šváby:

Nástrahy uzavřené v plastikovém obalu

Tyto typy nástrah na šváby se fixují k povrchu pomocí lepidla tam, kde se předpokládá přítomnost škůdce. Obal chrání nástrahu před vnějšími vlivy i nechtěným pozřením. V domácnosti nástrahy umisťujeme například v kuchyni okolo odpadkových košů, v koutech kuchyně, u výlevky, lednice, apod.

Gelové nástrahy na šváby

Gelové nástrahy na šváby se aplikují do škvír a štěrbin v místnostech. Při hledání potravy objeví škůdce nástrahu, pozře ji a uhyne. Gelové nástrahy bývají výrazně účinnější a levnější. Po té, co látka přestane účinkovat je nutné ji odstranit z povrchu. Efektivnost obou nástrah bývá obvykle okolo 3 měsíců. Nástup účinku přichází nejdříve po třech až šesti týdnech.

Insekticidní postřiky proti švábům

V rodinném domě je možné se švábovitých škůdců poměrně úspěšně zbavit postřikem. Důležité je provést aplikaci insekticidu pečlivě a nevynechat žádné zákoutí, spodní plochy stolů, zásuvky skříní, prostory za lednicí a podobně. Také je nutné v případě, že ošetřené plochy budou při běžném úklidu očištěny, postřik opakovaně aplikovat.

Pro domácí postřiky proti rusům a švábům můžete použít například hotový postřikový přípravek Atak proti štěnicím a švábům.

Přípravek proti švábům aplikujeme v pásech, které vedeme od rohu do rohu místnosti, dále na rámy dveří, oken, okolo odpadkových košů, umyvadel, zkrátka všude tam, kde se škodlivý hmyz pohybuje (viz: Výskyt švábů).

Podobně lze aplikovat po naředění i koncentrát Atak Deltacaps s účinnou látkou deltamethrin.

Další možnou cestou likvidace je využití dýmovnice, tzv. fumigatoru, který po aktivaci vodou roznáší dým nesoucí účinnou složku do všech škvír a zákoutí a zajišťuje tak vysokou efektivitu. Při obyčejném postřiku se nám totiž málokdy podaří aplikovat insekticid všude, kde se hmyz pohybuje, ať už jsou to škvíry či vysoce položená místa.

Likvidace švábů v paneláku

Vzhledem k tomu, že panelové šachty představují ideální prostor pro život rusů i švábů a ti jsou schopni se jimi snadno pohybovat, představuje jejich přítomnost v panelovém domě nepříjemný problém pro všechny obyvatele, a podle toho bychom k tomu měli přistupovat.

Jako preventivní opatření či monitoring přítomností švábovitých jistě dobře poslouží lepové pasti. V případě, že jsme si jejich přítomností jisti, neměli bychom otálet s informováním majitele domu či jakékoliv jiné zodpovědné osoby, která ví, jak v takových situacích postupovat. V případě výskytu švábů v panelovém domě nestačí provést zásah jen v jednom bytě, protože po čase by se švábi rozlezli znovu. Je potřeba provést komplexní zásah proti švábům.

Postřik paneláků i jiných velkých budov (skladů, prodejen, kuchyní, provozů,…) je vždy lepší nechat na odborné DDD firmě, která má potřebné znalosti, techniku a mohou využívat vysoce účinné insekticidy pro likvidaci švábů, které jsou určené jen pro profesionální použití a běžný uživatel s nimi nesmí pracovat.

Jak švábi vypadají?

Švábi a rusi ( Blattidea ) jsou bezesporu tím nejobtížnějším hmyzem v domácnostech a provozovnách. Mají ploché, podlouhlé tělo eliptického tvaru, s velkým štítem pokrývajícím z části hlavu.

Typické je pro ně smolně hnědé zabarvení, u některých druhů světlejší. Ústní ústrojí je kousací. Křídla jsou kožovitá, u samic (u většiny) níže uvedených druhů jsou zakrslá až pahýlovitá.

Samci jsou díky svým křídlům za jistých podmínek schopni plachtivého letu. Tykadla jsou dlouhá, tenká, členěná. Nohy švábovitých jsou bohatě otrněné, obvykle hnědě zabarvené a umožňují rychlý pohyb po povrchu.

Typickým znakem švábů jsou tzv. ootéky (vaječná pouzdra). Každé pouzdro je uvnitř členěno na dvě části, ve kterých se ukrývají vajíčka.

Druhy švábů

Nejčastěji se setkáváme s rusem domácím, dále pak se švábem hnědopásým, švábem obecným, nebo švábem americkým.

Šváb obecný (Blatta orientalis)

Dospělci švába obecného jsou tmavohnědě až černě zabarvení brouci velcí až 2,5 cm, na zadečku samců vyrůstají dva vlasovité výrůstky. Křídla dospělé samice jsou, na rozdíl od křídel nevyspělých nymf, zdobená výraznou žilnatinou.

Rus domácí (Blattela germanica)

Dospělý rus domácí je velký přibližně 12 mm . Jeho tělo má žlutavé až světle hnědé zabarvení, na předhrudí má dva podélné tmavé pruhy. Samec je na rozdíl od samice menší, štíhlejší a má špičatější zadeček. U obou pohlaví jsou plně vyvinutá složená křídla, přičemž první pár je kožovitý a druhý blanitý. Rus je schopen chůze do výšky i po hladkých (skleněných) površích.

Šváb hnědopásý (Supella longipalpa)

Dospělci švába hnědopásého (hnědopruhého) jsou 10 až 15 mm velcí, oříškově hnědí, na hrudi a základu zadečku mají bledě hnědé pruhy. Žijí částečně i přes den.

Šváb americký (Periplaneta americana)

Dospělý šváb americký dorůstá délky 28 až 44 mm a má červeno-hnědé zabarvení se světlými skvrnami na křídlech.

Dospělý šváb americký dorůstá délky 28 až 44 mm a má červeno-hnědé zabarvení se světlými skvrnami na křídlech.

Šváb australský (Periplaneta australasiae)

Dospělí švábi tohoto druhu jsou vzhledově velmi podobní švábovi americkému. Na rozdíl od něj mají však žlutý okraj křídel.

Výskyt švábů

Původně pochází většina brouků z čeledi švábovití z afrického kontinentu. Odtud se do ostatních částí světa dostali díky svému aktivnímu rozlézání a díky transportu zboží. Dalším možným zdrojem výskytu švábů mohou být chovatelé různých exotických zvířat, kteří šváby používají jako krmení, a kterým mohou utéct.
Výskyt švábů je vázán na zdroje potravy a tepla. Můžeme na ně narazit v restauracích, potravinových provozech (pekárny, mlékárny), hotelech i domácnostech.
V panelových domech nachází útočiště v šachtách, které jim poskytují ideální teplotní a vlhkostní podmínky. Odtud se rozlézají do koupelen, kuchyní a všude tam, kde je dostupný zdroj potravy.
Během dne však švába či rusa nepotkáte. V tento čas se totiž obvykle skrývají v mezerách a nejrůznějších škvírách, úzkých někdy i jen 0,5 mm. Častější jsou noční setkání, kdy je můžete překvapit nečekaným rozsvícením světla.
Zatímco švábi se pohybují obvykle po zemi, rusi lezou často i po stěnách. Jejich oblíbené skrýše bývají za obrazy, v místech rozvodu tepla, za nábytkem či ve škvírách. Podobné úkryty vyhledává i šváb hnědopásý, pouze volí sušší lokality, např.: za záclonami, odlepenými tapetami apod.

Jak se švábi rozmnožují

Švábi patří do skupiny hmyzu s proměnou nedokonalou (nemají stádium kukly). Vajíčka se vyvíjejí v kokonech, pouzdrech zvaných ootéky. Toto pouzdro vyčnívá samici ze zadečku, má hnědé zabarvení, rýhy na povrchu a uvnitř ukrývá až 30 vajíček. Larvy jsou po vylíhnutí bílé, postupně rostou a získávají tmavší barvu a svůj vývoj končí nejméně po 6 násobném svlékání. Nymfy jsou podobné dospělcům, nemají však vyvinutá křídla a pohlavní orgány.

Šváb obecný – rozmnožování

Samice tohoto švába během svého života vytvoří až 7 ooték, do jedné ootéky naklade až 30 vajíček. Období inkubace kokonu trvá průměrně 2–5 týdnů. Samičky jej odkládají těsně před tím, než dojde k líhnutí nymf (mláďat). Nymfy, tmavě hnědě zabarvené, se svlékají až desetkrát a postupně dorůstají do velikosti 20 mm.

Rus domácí – rozmnožování

Samice rusa klade během svého života až 7 ooték , velkých přibližně 5–6 mm. Hnědé nymfy se líhnou ihned po té, co samice kokon odloží, což nastává průměrně po 2–5 týdnech.

Šváb hnědopásý – rozmnožování

Samice během svého života vytvoří 11 ooték , každá má na povrchu pruhy, komora má velikost okolo 4 mm a obsahuje 16 vajíček. Inkubační doba ooték je při teplotě 30 °C 37 dní, při teplotě 24 °C 74 dní. Po jejím dovršení dochází po 1–2 dni k odložení vaječného pouzdra. Nymfy jsou podobné dospělcům, během vývoje se svlékají až 8x.

Šváb americký – rozmnožování

Samice vytváří během svého života přibližně 40 ooték , které jsou hnědavě černé a na povrchu mají rýhy. Jedna ootéka je velká okolo 8 mm a skrývá se v ní až 16 vajíček. Po pěti týdnech při teplotě 30 °C nebo po 7 týdnech při teplotě 25 °C končí období inkubace ooték a následuje její odkládání po 1–2 dnech. Vývoj trvá při vyšších teplotách 8 měsíců, při nižších teplotách i více
než rok.

Šváb australský – rozmnožování

Samice během svého života vytvoří asi 25 ooték , které jsou velké přibližně 10 mm. V jedné ootéce je až 24 vajíček. Vývoj těchto švábů probíhá pouze za optimální teploty, což je 30–36 °C. Nymfy se během života svlékají 7–13x. Vývoj od vajíčka k dospělci trvá 8 měsíců.

Jak švábi škodí

Přítomnost švábů je téměř vždy nepříjemná. Už jen svou přítomností a vlastním pachem dokážou znepříjemnit život. Zároveň představují „nezdravou“ společnost pro citlivé jedince, u kterých může jejich trus i zbytky těl jedinců vyvolat různé alergické reakce.
Mimo to patří mezi pasivní přenašeče choroboplodných zárodků jako jsou viry, bakterie či vajíčka parazitckých červů. Nebezpečí hrozí zvláště tam, kde má škůdce přístup k virulentním patogenům jako je například Salmonella a potrava, kterou tento hmyz konzumuje neprošla tepelnou úpravou.

Čím se švábi živí

Švábi patří mezi všežravce , kteří konzumují nejčastěji dostupné zbytky jídla rostlinného i živočišného původu. Je-li nedostatek potravy, sní cokoliv, co je pro ně poživatelné, od papíru po textil. Zároveň jsou schopni dlouho hladovět, a to až 6 týdnů. Za to se neobejdou zcela bez vody, ke které vyžadují častější přístup než k potravě.

Prevence výskytu švábů

Prevencí výskytu švábů je především dodržování základních hygienických pravidel a pravidelný úklid. Nezbytné je také dostatečné utěsnění otvorů potrubí, zakrytí škvír, …

Veškeré texty i fotografie na webu forum.pasti.cz jsou chráněny autorským právem.
Bez souhlasu majitele webu www.pasti.cz nelze použít žádnou fotografii, článek, ani jinou část prezentace.

Kompletní sortiment přípravků proti krtkům najdete na www.pasti.cz/proti-svabum

ZDE SI MŮŽETE VYMĚŇOVAT SVÉ ZKUŠENOSTI Z BOJE SE ŠVÁBY.